Pán Moci - 67.

2. prosince 2012 v 14:56 | Michaela Fabianova |  Povídky - Pán Moci
67. kapitola
Will seprocházel s Adélou lesem. Bylo mu příjemně. Zasypával Adélu otázkami ohledně její pravé podoby. Šli už takhle asi patnáct minut, když se Adéla najednou zastavila. Will se zamračil. Adéla zavřela oči a zaposlouchala se.
,,Co-" optá se Will.
Adéla ho zarazí. Votm otevře oči.
,,Je tamhle." řekne tiše.
Vezme ho za ruku a táhne ho někam dál. Po chvilce se vynoří u jezera. Will nevěděl, že tu vůbec nějaké je. A naproti byl lovec s koněm. Právě seděl a dopřával si svačinku. Will užasle zavrtěl hlavou. Dívka ho slyšela na takovou dálku. Ale něco mu vrtalo hlavou.
,,Proč ho hledáme?"
,,Protože on napadl mě a Rika. Tak mu to chci trochu oplatit."
,,A jak?"
Dívka začala potichu couvat a Will jí následoval. Pak ho náhle chytila za loket a začala mu vysvětlovat plán. Willovi se začínal zamlouvat. Takové měl rád.

Lovec se s plným žaludkem rozvalil na trávě. Jeho klisna ho šťouchla do hlavy a muž se zasmál. Byl trochu přiopilí a tak nedával pozor. Klisna ho znovu šťouchla. To už muže rozzužilo. Odehnal jí a omylem praštil do čumáku. Klisna pobouřeně zafrkala a odklusala pryč. Muž se zvedl.
,,Hej! Ty herko jedna!" křičel za ní.
Pak ztuhnul a zaposlouchal se. Slyšel šustění křídel. Zamračil se. To nemůže být ona.
Pak ho náhle něco chytilo a přišpendlilo ke stromu. Muž se vzpíral a křičel, ale pak uslyšel ještě jedno mávání křídel. To zvíře ale nemělo kožená křídla, nýbrž to byla křídla péřovitá. Muž se podíval. Přímo u jeho obličeje se šklebila dračí hlava s dlouhými tesáky. A za ní byl překrásný pegas. Muži poklesla čelist.
,,Co se to děje?"
Ne, teď se ptám já. Kdo jsi ty?
Muže to vylekalo. Ten hlas byl mírný, ale bylo v něm slyšet docela dost tvrdosti.
,,Já-já...Lovec."
Dračice mu podrážděně foukla do obličeje. Muž se rozkašlal. bylo to cítit po jedu. Pak ztratil vědomí.
,,Je dost těžký." zasípal Will.
Adéla pokrčila rameny. Věděla, že toho muže musí co nejdříve donést na hrad. Její jed ho omráčí jen na několik minut.
,,usíš to zvládnout. Aspoň protentokrát."
,,Tak jo." řekl Will.
Ze všech sil rozepjal křídla a vzlétnul. Zběsile mával křídly a nevěřícně frkal. Nakonec to zvládnul. Dostal se do silného proudu zimního větru a ten ho unášel k hradu. Will párkrát ještě mávnul křídli a pak už uviděl hrad.
Brzy přistál na nádvoří u hradu. Z ošetřovny vyběhla Iris a zastavila se až u Willa. Měla na soobě dlouhé bílé šaty a blond vlasy svázané culíku. Pohladila ho po hlavě.
,,Koho pak si nám to přinesl?" optala se zvědavě.
Došla k muži a zkoumala ho.
,,Otrávený jedem. Za chvilku se z toho dostane."
Až se vzbudí, dovedeme ho ke králi. Už párkrát se Adélu a Rika snažil zabít.
Iris svraštila čelo. Nedocházelo jí to. Proč?
,,Proč se je snažil zabít."
Kdybych to věděl, tak bych ho sem netahal. Ani si nedokážeš představit, jak je těžký.
Will se vzpjal a muž sklouzl na zem.
,,Opatrně!" křikla zděšeně Iris.
On taky nebyl opatrný, když střílel po Rikovi a Adéle.
,,Máš pravdu."

Později už byli konečně u krále. Ten nad tím přemýšlel. Muž byl zaím ve věznici.
,,Takže říkáš, že střílel po Rikovi a Adéle ve snaze je zabít?"
,,Ano pane."
,,Hmmm....Ale proč?"
,,Také mě ta otázka napadla. Ale jak to z něj dostaneme?"
"S tím si už poradíme."
Will právě chtěl něco králi říct, když dovnitř vběhl posel, bílí a zadýchaný. Podal králi dopis a pak omdlel. Will ho jen tak tak zachytil a posadil do židle. Král si zatím přečetl zprávu.
,,Jestli se mohu zeptat, co se děje?"
,,Wille, ihned běž za Crosleym. Má pro tebe úkol. Muže dojednáme později."
Will se uklonil a pak rychle vyběhl ze síně. Přeběhl nádvoří a vběhl do protější věže. Chvíly stoupal po schodech a pak vešel do Crosleyho pracovny. Row se právě nadkláněl s Croselym nad mapou a něco si tam šuškali.
,,Ach Wille! To je dobře, že jsi tady. Jeden Horgan mi nahlásil že se něco děje na jihu. Horgan přesně neví co a chtěl by, abys za ním přiletěl."
,,Ty zprávy jsou ale hodně nejasné Wille. Uděláte společně průzkum a pak nám pošlete zprávu, platí?"
Will nad tím chvilku přemítal.
,,Bude to nebezpečné, Wille. Chceš jít do toho?" optal se starostlivě Row.
Will se na ně zazubil.
,,Nebezpečí mám rád. Jo, jdu do toho."


 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 knihofil18 knihofil18 | Web | 2. prosince 2012 v 15:23 | Reagovat

Super kapitola... len nech sa mu pri tom prieskume nič nestane. :) Ďalšiu, prosím... :D

2 Michalka Michalka | Web | 3. prosince 2012 v 15:09 | Reagovat

[1]: No jo, ale je to lepší, než aby mu Mimík utrhnul hlavu :D(Mimík - mimozemšťan)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama